sobota 8. ledna 2011

Grybla 2010

Vánoce 2010 jsou dávno za námi, nový rok také, tak jsem si řekl, že bych mohl konečně napsat o naší SOTA výpravě na Gryblu OK/ST-104. Kamarádům, kteří se zúčastnili jsem pochopitelně vyložil, jak to vše zařídím, nakonec prázdniny skončily, mě opět strhl vír pracovních povinností a reportáž se málem skončila v propadlišti dějin. Naštěstí obleva a špatné počasí mě přikovalo k židli, tak jsem se rozhodl, že přece jen napíši pár slov abych navnadil Vás nalomené na příští rok.

20 km od Prahy a vypadá to tu jako na horách
Po oznámení v konferenci SOTA OK se přihlásil Jirka OK2BDF, Petr OK1DPX a Mirek OK1UBM. tentokrát se nikomu nechtělo vyrážet ze Psár, tak jsme se pouze dohodli, že se v poledne setkáme na vrcholu. Já vyrazil jako obvykle z domova, cestou se kochám zasněženou krajinou a volá Mirek z auta a upřesňuje program. Ani ne za 10 minut volá opět, že naložil Jirku a Petra a jsou na cestě do Těptína. Asi mu nedalo příliš práce je poznat. Mezi námi, kdo jiný se v neděli dopoledne v cca deseti stupňovém mazu a v 30 cm sněhu se bude plahočit do kopce a rancem a jakýmsi klackem Hi. 
Mirek OK1UBM je první QRV
Prostě jsem pochopil že nebyl velký problém poznat soťáky. To ovšem byla pro mě výzva. Já byl zhruba v poločase a oni již pod kopcem. Omezil jsem prohlížení malebné krajiny a vyrazil nejkratší cestou na kopec. Když jsem se schvácený vyšplhal až nahoru, ostatní již byli v permanenci, stavěli stožáry a natahovali antény. Já jsem ještě chvíli omeldoval, prohlížel, co si přinesli ostatní. a pustil se také do stavení. Bylo sice jasno ale mráz cca 10C nedával naději na nějaký dlouhý pobyt na kopci. První byl připraven Mirek. Jeho FT897 byla v batohu nainstalována, připojil mikrofon a anténu na 2 m a rozjel to ve velkém stylu. Během několika minut mě hotovo.  
Petr OK1DPX
Petr s Jirkou instalovali KV. Petr má svou oblíbenou K1 od Elecraftu. Má stojánek vlastní výroby z nosiče na kolo. Osvědčil se i na sněhu. Jako anténu použil Invertované V na laminátové stožáru, On si totiž každý myslí jak je K1 výborné rádio na SOTU, ono to tak skutečně je. Má kvalitní RX, je malé, a úsporné. Jenže má ovládací prvky na předním panelu a pokud je na zemi a ty sedíš nad ním, nevidíš na displej, nemůžeš k ovládacím prvkům. Takže Petrův stojánek, který zajišťuje stabilitu  jakémkoli terénu a umožní otočení rádia ovládacím panelem nahoru je vlastně geniální věc. Taková drobnost a jak je svět najednou krásný. Jirka neponechal nic náhodě, přinesl si karimatku, vybalil rádio FT817 a dipól a než jsem se nadál měl také hotovo.
Jirka OK2BDF
A jak už to tak bývá, v každé výpravě se vyskytne nějaký ten nešika typu velkého blondýna. Tentokrát mě kolegové tu čest přenechali a musím říci, že si nemohli vybrat lépe. Když pominu fakt, že jakožto hlavní organizátor jsem dorazil na kopec poslední, to ještě taktně přešli. Ale sotva jsem sundal batoh, hrnula se na mě jedna katastrofa za druhou. Anténu se ještě povedlo nainstalovat. Když jsem zapnul rádio, displej jen krátce problikl a zůstal černý. Nehnul jsem ani brvou a prohlásil, že mám jistě vybitou baterku, zda by se nenašla nějaká volná. 
No prostě zimní selanka
Nejdříve jsem ji vydundal na Mirkovi, má krásnou asi 9 Ah, srdce zaplesalo štěstím. Ta měla bohužel široké fastony a já na ni neměl kabel. Pak jsem znásilnil Jirku, půjčil mi svoji 7 Ah, ta byla také dobrá, připojím ji a displej stále černý. Chvíli jsem se rozpačitě drbal na hlavě, když přišel Jirka a všiml si že mám špatně polaritu. To mě vlilo novou krev do žil. Suverénně jsem prohlásil, že se nic neděje, že moje PFR3 má na napájení diodu. Zapojím správně polaritu, chvilka napětí a opět nic. Jen jsem ucítil známý elektrikářský smrad, jako když Vám hoří rádio. Zkontroloval jsem je, žádnou závadu jsem nenašel a navíc už jsem si nebyl jistý ani tou diodou. Bylo mě jasné, že na kopci to již neopravím. Jen abych Vás nenapínal doma, když jsem rozebral rádio, jsem zjistil, že na PCB byly přepáleny spoje mezi baterkou a vypínačem. Když jsem je proletoval rádio normálně naběhlo a tvářilo se, jako by se nic nestalo. Hbitě jsem tedy vymyslel teorii o zkratu na kartě vlivem vlhkosti. Což není tak úplně nereálné, protože při poslední SOTA výpravě jsem zmokl a rádio jsem nevysušil. 
Expedice Grybla 2010. Zleva OK2BDF, OK1UBM, OK1DDQ, OK1DPX
Ale zpět k expedici. Jirka se naštěstí mými eskamotérskými kousky s baterkami nenechal zastrašit a nabídl mi svou FT817 abych mohl kopec aktivovat. Viditelně ho uklidnilo, když jsem mu sdělil, že se nemusí obávat, že normálně nemám spotřebu 1 rádio na 1 kopec. Zabydlel jsem se na 7.032 MHz. Bohužel zrovna probíhal nějaký závod, tak po nějakých 10 QSO jsem byl z kmitočtu vypiuzen. Nicméně jsem byl rád že po vší nepřízni osudu se povedlo SOTU aktivovat. Navíc jsem se bál na cokoli sáhnout. Znáte to, jak nemám svůj vlastní vercajk, nevím na co sáhnout, tak raději na nic nesahám abych alespoň na pásmu vypadal, jako dobrý operátor.
Na závěr bych rád poděkoval všem účastníkům i lovcům, kteří nás dokázali v té zavodní vřavě pobrat. Já si příští rok Gryblu zopakuji a budu rád pokud se zase někdo připojí. A jelikož se již začíná projevovat defict vánočního cukroví, tak zcela zjištně přemýšlím o vyhlášení doplňkové soutěže o nejlepší vánoční cukroví pro YL/XYL, babičky dcery a další kvalifikované pekařky. Po ukončení sotování počítám, že se na to vrhneme a seže.... Tedy chtěl jsem říci objektivně zhodnotíme a vyhlásíme vítěze.

Žádné komentáře:

Okomentovat